Klauniáda za státní peníze. Klempířovo ministerstvo kultury chce nově podporovat tradiční cirkus

Na začátku tohoto týdne vydalo ministerstvo kultury konečně podklady k podávání žádostí o dotační podporu na rok 2027. Stalo se tak po několika odkladech a s výrazným zpožděním. Největším překvapením dotační výzvy je skutečnost, že Klempířovo ministerstvo chce nově ze státního rozpočtu financovat i tradiční cirkus.

Novou podobu státní kulturní politiky kritizovala například Kulturní a kreativní federace, která označila postup vedení ministerstva za netransparentní.

Položka „Veřejná kulturní produkce v oblasti tradičního cirkusového umění“ se skrývá ve výzvě č. 1606, která nabízí podporu „projektů profesionálního tanečního, pohybového a nonverbálního umění“. Zatímco v minulých letech dotační řízení pokrývalo jen oblast nového cirkusu, letos se mezi položky, jako je tanec, pohybové divadlo nebo performativní umění, dostal i cirkus tradiční. Ovšem s dodatkem, že ministerstvo nebude podporovat projekty, jejichž součástí jsou „aktivity založené na drezuře zvířat“. Ta je totiž omezena zákonem č. 501/2020 Sb., který deklaruje postupné ukončení drezúry vybraných volně žijících druhů zvířat a zakazuje získávání nových jedinců pro tento účel. Výzva se tedy týká jen oblastí akrobacie a klauniády, které jsou v ní také doslova zmíněny.

Vykuchaná státní politika

Ministerstvo vyhlašuje dotační řízení oproti minulým letům s výrazným zpožděním, které ještě prodlouží lhůtu, do níž podpořené subjekty skutečně dostanou peníze. Již teď se to děje až téměř v polovině roku a institucím kulturního sektoru to značně komplikuje práci s plánováním projektů na první měsíce roku. Projekty do žádosti mohou napsat a případně je i realizovat, ale finanční podporu na ně dostanou (když je odborná komise doporučí k podpoře a ministerstvo ji schválí) často až v létě. Instituce to prakticky řeší tak, že si peníze na první půlrok prostě někde půjčí a pak doufají, že dluh budou mít z čeho splatit.

Ve světle aktuálního dění na ministerstvu kultury je to ale jen střípek absurdity, která podporu kultury v Česku provází. V aktuální výzvě se o konkrétních číslech nemluví, protože budou známa až po schválení státního rozpočtu. Poprvé se nicméně do rozhodování komisí promítnou priority shrnuté v dokumentu Státní kulturní politika 2026–2029, který Babišova vláda schválila na zasedání 5. října. Po zveřejnění a schválení sklidil kritiku, protože vznikl bez konzultace s lidmi z kultury, na rozdíl od předchozí strategie, kterou připravilo ministerstvo ještě pod vedením ministra kultury Martina Baxy (ODS).

Novou podobu státní kulturní politiky kritizovala například Kulturní a kreativní federace, která označila postup vedení ministerstva za netransparentní a poukazovala na nesplněné sliby a ignorování odvedené práce. Ministerstvo navíc podle Kulturní a kreativní federace ignorovalo předchozí práci profesních organizací a jejich připomínky. Ve svém prohlášení KKF také 5. října vyzvala premiéra Andreje Babiše k vyvození politické odpovědnosti za dění na ministerstvu.

Ministerstvo cirkusu

Ve velmi obecně formulovaném čtyřicetistránkovém dokumentu se píše třeba o rozvoji kulturní infrastruktury nebo posilování ekonomických přínosů kultury, audiovize či kulturního cestovního ruchu a mezinárodní prezentace České republiky. Sám Klempíř v úvodu konstatuje, že „Česká republika spravuje mimořádně bohaté kulturní dědictví – historické památky, muzea, galerie, knihovny, archivy, tradiční řemesla i živé kulturní tradice. Naší odpovědností je toto bohatství chránit, obnovovat a předávat dalším generacím.“ Cirkus v dokumentu zmíněn není, ale podle nové výzvy ministerstva to vypadá, že se už také stal nedílnou součástí tohoto kulturního dědictví.

Možná to ale není zase takové překvapení, protože Klempířovým náměstkem na ministerstvu je od letošního května Jiří Bubeníček. Nominant SPD je podle profilu na webu ministerstva respektovaným choreografem a osobností českého baletu, ale také pochází z cirkusové dynastie Bertisů a v rozhovorech mluví o formativním vlivu dospívání v cirkusovém prostředí. Není těžké uhodnout, že zařazení podpory tradičního cirkusu do aktuální výzvy byla patrně jeho agenda.

To celé se děje poté, co Oto Klempíř prohlásil, že si jeho ministerstvo posvítí na střety zájmů v odborných komisích. Už podle něj nebude možné, aby v komisích zasedli lidé, kteří o dotace sami žádají. Podle současných pravidel to sice možné je, nicméně střet zájmů se prakticky řešil tak, že členové komise žádající zároveň o dotaci nesměli pro svůj projekt hlasovat a museli komisi dočasně opustit během projednávání jejich žádosti. Zmíněný požadavek na vyšší transparentnost nicméně může narazit na fakt, že v okrajovějších oblastech kultury je obtížné najít odborníky, kteří zároveň nepůsobí v institucích závislých na státu.

Klempíř si tímto vyjádřením patrně otevírá cestu k úplné politizaci odborných komisí, kterou už teď vidíme třeba na Slovensku. Když totiž nebudou v komisích lidé z oboru, nahradí je patrně úředníci nominovaní ministerstvem, tudíž napojení na konkrétní politické strany. Náměstka Bubeníčka, který lobuje pro cirkus, tedy čistě komerční činnost a navíc umělecky dost pochybnou, se ale patrně střet zájmů netýká.

S trochou nadsázky by se dalo říct, že nově zařazená podpora akrobacie a klauniády přichází v momentě, kdy kroky ministerstva kultury samy začínají čím dál víc připomínat cirkus.