Slovo crip pochází z anglického cripple (česky kripl), které představuje pejorativní označení pro (nejen fyzicky) postižené. Stejně jako si LGBT+ lidé převzalx za své označení kvír, osvojilx si lidé s postižením termín crip. Právě o intersekci těchto dvou identit je nový díl podcastu teplomet.
Eri Mrtva vykopává: „Kvířit naše představy neznamená jenom nastavovat si alternativní pravidla, ale znamená to zpochybnit své zvnitřněné normy a následně se otevřít tomu, že možná nikdy nenajdeme novou normu, ale budeme muset pořád dokola vymýšlet nanovo, co pro nás v konkrétním rozpoložení může fungovat.“
Na téma zmíněného průniku kvír a crip bytí vznikla již řada odborných textů. Mezi nejvýznamnější z nich by se jednoznačně dala zařadit Crip teorie od Roberta McRuera, který připodobňuje heterosexualitu k představě dokonale zdravého těla. Tvrdí, že vynucování těchto „přirozených“ podob sexuality a tělesnosti spolu úzce souvisí, jelikož naše společnost vyžaduje předvídatelná, čitelná a výkonná těla. Jeho teorie by se dala také aplikovat na genderově nekonformní osoby, které se nezařazují do striktně vymezených kategorií mužů a žen. Tělesné zdraví představuje podobně fluidní a komplexní spektrum jako gender a přisuzovat člověku jednu rigidní „nálepku“ může být zraňující a v jistých ohledech také kontraproduktivní a nesmyslné.
O úskalích tělesných binarit ze své zkušenosti mluvil Eri: „To, jak ztělesňujeme gender, je hodně přizpůsobené na zdravé tělo. Kdybych si chtěl narovnat ramena, stáhnout prsa a jít fakt chlapsky, tak to pohoří na tom, že nechodím, ale používám vozík. Nikdy nebudu sedět nebo stát typicky žensky nebo mužsky, protože první, čeho si lidé všimnou, je, že sedím na vozíku. Lidi s postižením jsou prostě často vnímáni jako bezpohlavní, protože jejich tělo je nějak zkřivené, nějak kvír.“
Kromě provázanosti kvír a crip sexu, potřeby tzv. „vybrané rodiny“ nebo skryté povahy genderové identity a některých druhů postižení lze najít i řadu dalších spojitostí mezi kvír a crip prožíváním. Velice výrazným pojítkem je bohužel diskriminace, předsudečné násilí a jiné formy ostrakizace, o kterých Eri v podcastu rozsáhle mluví. Podobná témata bývají často přehlížena, a proto je důležité jim v médiích vyhrazovat prostor.
Tento článek mohl vzniknout jen díky podpoře čtenářů
Podpořte nás