Nejen dětská obrna, svrab nebo žloutenka. Vedra i válka změnily Gazu v epicentrum nemocí

Izrael spustil kvůli epidemii obrny očkování vojáků. Expertky volají po ukončení bojů a masivní očkovací kampani.

psp
Ilustrační fotografie. Foto United Nations Photo, Flickr, CC BY-NC-ND 2.0

Dlouhý výčet infekčních nemocí byl detekován v odpadních vodách v Gaze. Mezi ně patří obrna, svrab nebo žloutenka a řada dalších nemocí. OSN před šířením dětské obrny varovala v polovině července. Jak uvedl například i ČRo, dětská obrna neboli poliomyelitida byla jako vysoce infekční nemoc ve většině světa již vymýcena. V posledních letech se ale znovuobjevila v zemích jako Afghánistán, Pákistán nebo Nigérie.

Naprosto alarmující situaci v Gaze, která se stává epicentrem i dalších infekčních nemocí, popsal v dlouhém textu izraelský deník Haaretz. Katastrofická humanitární situace v pásmu sužovaném izraelskou invazí neumožňuje získat přesný obraz o zdravotním stavu gazanské populace. O vážnosti situace svědčí ale například i to, že samotná izraelská armáda přijala nutné kroky a koncem července začala proti obrně očkovat vojáky, kteří v Gaze operují. Očkování gazanské populace, která už devět měsíců žije v podmínkách humanitární krize, je ale v nedohlednu.

Podle deníku jsou izraelské úřady připravené spolupracovat s Mezinárodní zdravotnickou organizací (WHO). Ta je v nadcházejících týdnech připravena naočkovat proti obrně 600 tisíc dětí v Gaze ve věku do 8 let. Vakcína se má aplikovat ve dvou dávkách v měsíčním rozmezí. Ředitel WHO uvedl na síti X: „Potřebujeme naprostou volnost pohybu pro zdravotníky a zdravotnické vybavení, abychom mohli tyto složité operace provádět bezpečně a efektivně. K ochraně dětí v Gaze před obrnou je nutné příměří nebo alespoň ,dny klidu‘ během přípravy a realizace očkovacích kampaní.“

O tom, že naprosto kritická situace v Gaze povede právě k podobným situacím, upozorňují experti a neziskovky už delší dobu. „Pokud vezmete milion nebo více lidí a umístíte je do stanů v oblasti s omezeným přístupem ke službám, pitné a koupací vodě a potravinám, s otevřenou kanalizací a extrémním horkem, vytváříte Petriho misku, ve které se může množit téměř jakýkoli patogen nebo původce nemoci,“ uvedl pro izraelský deník Haaretz epidemiolog Manfred Green z Univerzity v Haifě, který je členem poradního výboru ministerstva zdravotnictví pro očkování a předsedou jeho podvýboru pro obrnu, spalničky a zarděnky. 

Dvojice expertek Orly Manor z Hebrejské univerzity – Hadassah a Dorit Nitzan z Ben Gurionovy univerzity pak ve svém komentáři pro Haaretz píšou, že jedinou možností, jak zabránit epidemii dětské obrny u gazanských ale i izraelských dětí, je příměří. Připomněly, že mezi ohrožené patří i izraelští rukojmí a izraelští vojáci. Tím to však nekončí. „Největší riziko hrozí gazanským kojencům a izraelským batolatům, která nedokončila povinné očkování kvůli narušení zdravotních služeb nebo kvůli svému nízkému věku. Nejsou vinna žádným zločinem kromě toho, že se narodila do nebezpečných podmínek. Identifikace viru dětské obrny v Gaze nám připomíná, že patogeny a toxické látky neznají hranice. Obrna může být šířena nakaženými jedinci, kteří nemají žádné příznaky, celé týdny. Zničující následky této nemoci, včetně paralýzy, dlouhodobého postižení a smrti, jsou dobře známé,“ píšou akademičky.

Volání po klidu zbraní doprovázejí připomínkou nebezpečí, které může přinést epidemie, pokud neproběhne masová očkovací kampaň. Šance, že očkovací kampaň může být úspěšná, podle nich existují. Důležitá je v podobných případech dobrá předchozí proočkovanost obyvatelstva, zajištění klidu zbraní a taky důvěra obyvatelstva k lékařskému personálu. Musí se ale jednat velmi rychle, riziko je vysoké. 

Kromě fatálního nedostatku pitné vody, potravin i léků, čelí Gaza také takřka nekonečnému množství odpadu. Už několik měsíců nefunguje žádný systém svozu odpadků, které se zde hromadí. To pochopitelně vytváří ideální prostředí pro lidské i zvířecí infekční nemoci. Svoji roli hraje i obrovské vedro. To vše se odehrává v podmínkách faktické destrukce zdravotnického systému.

Tento článek mohl vzniknout jen díky podpoře čtenářů

Podpořte nás

Čtěte dále