Válka zrychluje destrukci klimatu. Ruský útok na Ukrajinu odpovídá ročním emisím středně velké průmyslové země

Že válka klimatu nepomáhá, překvapí málokoho. Nová analýza se rozhodla spočítat, jaké jsou přesně dopady ruské agrese v Ukrajině pohledem skleníkových plynů. Zatím nejkomplexnější analýza ukázala, že emise prvních dvou let tohoto konfliktu jsou vyšší než například roční emise Nizozemí. O analýze informoval deník Guardian.

Analýza započetla emise, které byly vygenerovány válečnými akcemi, doprovodnými požáry krajiny, přesměrováním letů, válkou vynucenou migrací nebo náklady na nutné rekonstrukce. Celkový úhrn emisí za první dva roky války činí 175 milionů tun ekvivalentu oxidu uhličitého. V něm je započten jak oxid uhličitý, tak další skleníkové plyny jako oxid dusný nebo hexafluorid sírový. Toto množství se pak rovná nepřetržitému ročnímu provozu 90 milionů benzinových aut nebo přesahuje roční produkci skleníkových plynů zemí, jako jsou Kuvajt nebo Nizozemí.

Největší část emisí připadá na rekonstrukce, které jsou těsně následovány emisemi ze samotného válčení. Každý z těchto aspektů stojí zhruba za třetinou celkových emisí. Do válečné činnosti autoři započítali emise z dopravy nebo z výroby a užití výbušnin či stavby obranných zdí.

Další třetina je počítána z rekonstrukcí zničených objektů, pro něž bude třeba vyprodukovat obrovské množství oceli a betonu. Údaje se zde mohou lišit v závislosti na tom, jaký druh materiálů bude přesně využit.

S větším odstupem pak následují nutná přesměrování letecké dopravy a válkou způsobené požáry krajiny. Většina požárů se vyskytla a vyskytuje okolo frontové linie. Podle analýzy byl vypálen zhruba milion hektarů lesů a polí. Některé požáry se pak vymkly kontrole a šířily se do dalších oblastí, často v důsledku toho, že kvůli válce došlo k přesunům požární techniky i lidí a požáry tak neměl kdo a čím hasit. Zvláště na počátku války pak docházelo k mohutným únikům emisí, které byly způsobeny ruskými útoky na ukrajinské energetické zdroje.

Klimatické důsledky válek jsou poměrně špatně zmapovaným terénem. Podle jedné nedávné studie se přitom armády podílejí na celosvětových emisích 5,5 procenty, což je více než letecký a lodní průmysl dohromady.