Pro obyvatele Stovek, Sedmistovek a dalších tzv. sociálně vyloučených lokalit nachází zbylé mostecké obyvatelstvo jen velmi málo empatie. Mezi lidmi z Mostu všeobecně převládá přesvědčení, že lidé z těchto lokalit představují veřejnou bezpečnostní hrozbu – ať už krádežemi, násilím nebo jiným typem kriminálního chování. Tato společenská hodnocení, která v některých případech bohužel vycházejí i z osobní traumatické zkušenosti, jsou navíc potvrzována policejními statistikami – v nich právě sociálně vyloučené lokality vycházejí jako místa s vyšší mírou kriminality než jiné části města.
Policejní razie ve Stovkách jistě mnohým frustrovaným Mostečákům dělají radost a politická garnitura tak za vození se po těch nejzranitelnějších získává snadné politické body – dlouhodobě ale aplikování bezdůvodné represivní síly bude negativně dopadat na nás všechny.
Tím spíše musí být pro mnohé překvapením, že podle výsledků výzkumného projektu Brizolit jsou obyvatelé sociálně vyloučených lokalit častěji oběti než pachatelé trestných činů – a to i v porovnání se zbylou populací, která v těchto lokalitách nežije. Například s násilím z nenávisti se obyvatelé sociálně vyloučených lokalit za rok setkali až šestkrát častěji než majorita. Jsou také častěji oběťmi organizovaného zločinu, ať už se to týká lichvy, podvodů nebo sexuálního vykořisťování. V souhrnu jsou tito lidé vystaveni trestným činům dvakrát až třikrát více než zbytek české populace.
Autoři studie Brizolit ale také upozorňují, že obyvatelé sociálně vyloučených lokalit trestné činy, jichž se stali obětí, méně často nahlašují policii: podle studie pouze 23 procent obětí trestných činů případy nahlásilo – oproti 26 procentům případů u majoritní populace. U násilí z nenávisti bylo nahlášeno dokonce pouhých 8 procent případů.
Patrně i lidé s citlivostí kamene v Mostě cítí, že zde panuje značné sociální napětí. Očekávatelnou reakcí by proto byly takové kroky, které povedou k deeskalaci situace a zvyšování solidarity mezi místními. Místo toho se ale mostecká městská policie v současnosti vydává směrem policejní kontroly a represe.
Policejní razie bez evaluace
V mosteckých sociálně vyloučených lokalitách jsou ve vyšší frekvenci instalovány kamerové systémy a pravidelně zde probíhají tzv. společné akce městské a státní policie – tedy policejní razie, v rámci nichž policejní hlídky kontrolují vchody panelových domů a legitimizují místní obyvatele. „Policisté spolu se strážníky provádějí ve společných hlídkách kontrolu jednotlivých vchodů, kontrolu osob ve společných prostorech domů a na okolním veřejném prostranství. Cílem je zejména pátrání po konkrétních osobách, které jsou aktuálně na seznamu hledaných osob, na které byl vydán příkaz k zatčení nebo příkaz k dodání do výkonu trestu. Hlídky se také zaměřují na kontrolu osob zneužívajících omamné a psychotropní látky a další protiprávní jednání z této oblasti nebo získání poznatků k pachatelům trestných činů. Tato problematika je v gesci Policie ČR,“ popsal náplň akcí Jaroslav Hrvol, ředitel Městské policie Most.
Při zdůvodnění kroků městské policie vychází Hrvol z mapy trestné a přestupkové činnosti. Kvůli nízké míře nahlašování kriminality oběťmi jsou ale data v této mapě relativně nepřesná a spíše než skutečnou kriminalitu odrážejí kapacitu policie případy trestné činnosti zaznamenávat. Podíváme-li se přesto na mapu kriminality, je skutečně možné říci, že za jeden rok je v sociálně vyloučených lokalitách vyšší počet případů zejména krádeží nebo jiné majetkové kriminality. Sporné ovšem zůstává, zda tento neblahý trend mohou kontroly vchodů a legitimizace místních zvrátit.
Na otázku naší redakce, jakým způsobem jsou razie ve Stovkách a dalších mosteckých lokalitách evaluovány a jaké jsou výsledky těchto evaluací, ředitel městské policie Jaroslav Hrvol odpověděl pouze stručně: „Podrobné statistiky z těchto akcí vede Policie ČR.“ Je skandální, že městská policie není schopna průběžnými výsledky zdůvodnit pochodování těžkooděnců po sídlištích a další způsoby prohlubování stigmatizace lokalit. Vyhýbavá odpověď ředitele mostecké policie jako by jen potvrzovala hypotézu, že zlepšení situace ve vyloučených lokalitách nikdy nebylo cílem policejních razií, ale že se jedná pouze o divadlo pro přihlížející zbytek města. Zmíněné divadelní představení mosteckého policejního ochotnického souboru bohužel od roku 2024 čekají obyvatele těchto lokalit minimálně dvakrát do měsíce.
Přitom není pravda, že neexistují opatření, která mohou míru bezpečí v sociálně vyloučených lokalitách i ve zbylém městě zlepšit. Naopak, například veřejně dostupná Metodika prevence kriminality v sociálně vyloučených lokalitách nabízí celou řadu návrhů, kterými by se mohla inspirovat mostecká policie – žádný z nich ovšem nezahrnuje policejní razie a zvýšený policejní dohled nad lidmi bydlícími v těchto sídlištích.
Šikanou se problémy nevyřeší
Přestože situaci v mnohém může zlepšit současná vláda a příslušná ministerstva, významnými kroky se na řešení problému může podílet i místní samospráva. Mnohá opatření usilují o snížení dluhového zatížení obyvatel sociálně vyloučených lokalit a rovněž o vytvoření institucionálních nástrojů, které mohou obyvatele chránit před predátorskými praktikami některých obchodníků s chudobou. Autoři metodiky rovněž doporučují učinit kroky, které budou chránit obyvatele před ztrátou bydlení – například zajišťovat tzv. krizová lůžka pro osoby, které jsou ztrátou střechy nad hlavou ohrožené. Dopad na prevenci kriminality může mít také uplatňování principu nesegregovaného školství – autoři se domnívají, že školství, které žáky nerozděluje na základě jejich etnicity, může zlepšovat situaci v rámci prevence drogové závislosti, násilí nebo majetkové kriminality. Konečně autoři doporučují i řadu opatření, která budou v sociálně vyloučených lokalitách posilovat lokální komunity.
Překvapivé je, že mostecký magistrát se v některých směrech už ubírá směrem, který je v metodice doporučen a který dlouhodobě může společenské napětí v Mostě zmenšovat: například zvětšuje svůj fond městských bytů nebo zřizuje institut domovníka preventisty. V jiných ohledech ovšem praktikuje bezúčelnou represivní politiku zaměřenou proti lidem, jejichž jediné provinění je, že se ocitli ve špatný čas na špatném místě.
Policejní razie ve Stovkách jistě mnohým frustrovaným Mostečákům dělají radost a politická garnitura tak za vození se po těch nejzranitelnějších získává snadné politické body – dlouhodobě ale aplikování bezdůvodné represivní síly bude negativně dopadat na nás všechny. Dokonce i čtyřleté dítě, které v televizi sleduje Lvího krále nebo Krásku a zvíře, si dovede spočítat, že represe a eskalace napětí nepovede ke společenskému smíru. Tím spíše je podivuhodné, že podobnou úvahu nejsou schopny udělat mostecké politické elity.
Přitom je zřejmé, že společnost, která dělá z nouze představení k pobavení a ze slabosti důvod k šikaně, jednoduše nemůže dopadnout dobře.
Autorka je redaktorka mostecké redakce Alarmu.
