Do druhého dílu Hysterie přijala pozvání autorka podcastu Transistorie Jamie Rose. S Magdalenou a Karolínou diskutuje o tom, co pro trans komunitu znamená nedávné zrušení povinných sterilizací, jaké jsou možnosti novelizace zákona a jaká je budoucnost trans aktivismu v době nárůstu krajní pravice, konzervativismu a transfobie. Bigotní a transfobní narativy poslední roky prokapávají z obskurních antigenderových spolků typu Aliance pro rodinu také do mainstreamu. Na české mediální i literární scéně můžeme transfobní hlasy slyšet i od „rozumných konzervativců“ z deníku Echo24. Právě tam zaznívá srovnávání trans mladistvých se zmatenými teenagery, kteří prý své mentální problémy řeší tranzicí. Trans aktiviststvo je pro tyto konzervativce jakousi „ukřičenou menšinou“, která je „jak za bolševika před rokem 89“.
Debatu o cancel culture v Česku nedávno rozproudila kniha Nevratné poškození. Jak naše dcery podléhají transgenderové mánii od americké autorky Abigail Shrier. Tu mělo původně v českém překladu vydat Nakladatelství Albatros, které od toho nakonec ustoupilo kvůli transfobii publikace. Později se ozvalo nakladatelství Bourdon, že knihu jako „důležitý příspěvek do debaty“ vydá. Kniha přitom obsahuje vyloženě nebezpečné názory. Například zpochybňování samotné existence trans dětí, které může vést až k tomu, že jim nebude tranzice rodiči umožněna. Jako zdroje autorka používá odkazy na síť X a transfobní weby.
Autorky Hysterie se proto s Jamie Rose ptají, jaký smysl má taková „diskuse“ a kdy máme právo debatu s bigotním novinářstvem a autorstvem prostě nevést? Existuje u nás cancel culture? Má se konzervativní novinářstvo, které má vybudovanou velkou platformu a vyhrává literární ceny, bát zákeřné „trans lobby“?
Druhý díl Hysterie uzavírá debata nad možnostmi trans feminismu a limity politik identity. Má smysl přemýšlet nad genderem? A je trans aktivismus plný hysterie?
