V Mostě není moc míst, které by poskytovaly prostor různým kulturním aktivitám a které by okolo sebe zároveň dovedly sdružovat komunitu lidí různých smýšlení. Jedním z těchto míst je kavárna The Most Café, která je takovým pidikulturnim centrem (nehledě na to, že těch kaváren v Mostě opravdu není moc a těch dobrých ještě míň) – děje se tu několikrát do týdne ledacos: bývají tu koncerty, autorská čtení, vernisáže a výstavy, senioři tu mívají čtenářský klub, hrají se tu deskovky, probíhají workshopy a křty knih a hudebních alb, chystají se promítání dokumentů z Jednoho světa. Kavárnice Klára Smrčková spolupracuje s Pamětí národa, s Krabicí od bot, Most Pridem… Super na tom je, že je to prostor pro všechny – každá ta akce má odlišné diváctvo a když někdo zavítá na něco „nechtěně“, tak se to pak krásně propojuje, setkává a leccos se z toho mnohdy urodí. V posledních týdnech se v kavárně objevily básně místních studentů, kteří se v nich věnují nedávno započaté rekonstrukci Kulturního domu Repre, a v posledních měsících tu měl Alarm Mostecko a Regionální média také svoje prezentace, kdy se obě tato média „odhalila“ veřejnosti. A začalo být zle.
Je paradoxem, že se město kasá tím, jak chce oživit své centrum – a za tím účelem ruší prostor, který ho dosud oživoval patrně nejvíc.
21. května dostala kavárnice Klára Smrčková tříměsíční výpověď z nájmu. V srpnu má končit. Rada města Mostu o tom rozhodla zcela jednoznačně – nikdo nebyl proti, nikdo se nezdržel, současní mostečtí nomenklaturní kádři se vyjádřili pro a poslušně zvedli pacičky (viz zápis z rady města konané dne 16. 5. 2024 – zveřejněno na webu města samozřejmě až poté, co celá věc „praskla“, v nejzazším možném termínu, tj. 22. 5. 2024).
Proč rušit něco, co funguje takovým způsobem? Následují možná vysvětlení, která se v těchto dnech objevují a v těch dalších dozajista objeví. Za výpovědí The Most Café je snaha uvolnit prostor probíhající rekonstrukci Repre – jakože zázemíčko pro dělníky, i když celá rekonstrukce vyjde na 785 milionů? Nebo – výpověď dostala kavárnice Klára Smrčková jen díky tomu, že má smlouvu podepsanou nejkratší dobu z ostatních nájemníků obchodů a sázkové kanceláře pod magistrátem. Takovému jednání by ale asi měla předcházet nějaká komunikace, když už se teda holedbáme slušností a oživováním centra města… Pak může nastat vysvětlení rádoby empatické – během rekonstrukce Repre by byla kavárna beztak málo navštěvovaná. Ale ejhle, paradoxně díky probíhající rekonstrukci vzniklý koridor ohraničený modrým plotem návštěvnosti spíše napomáhá a kavárnu registrují i lidé, kteří o její existenci dosud neměli tušení, musí prostě projít okolo. A pak mé nejoblíbenější vysvětlení ze všech: určitě to není nic osobního. No tak určitě…
Nenechme se, prosím, zmást – to všechno jsou jenom vytáčky a maskování toho, že kavárna The Most Café je mosteckému magistrátu zkrátka nepohodlná. Bohužel je mu nepohodlná pouze z toho důvodu, že poskytuje prostor i hlasům, které jsou vůči jeho činnosti kritické. Omluvu to nemá, byť může být vše právně v pořádku – právo ale ještě neznamená spravedlnost. Koneckonců, máme s tím nějaké ty historické zkušenosti.
Kavárna přitom poskytuje prostor pro všechny, nejenom pro kritiky města – kdyby si někdo z magistrátních radních (tj. cenzorů a papalášů) dal tu „práci“ a do kavárny někdy zavítal (nedejbože na nějakou akci!), viděl by, že se zde setkávají lidé nejrůznějšího smýšlení, od studentů (dobře – ti jsou pro mostecký magistrát také nepohodlnou skupinou) po seniory, kteří mají v kavárně svůj čtenářský klub. Je paradoxem, že se město kasá tím, jak chce oživit své centrum – a za tím účelem ruší prostor, který ho dosud oživoval patrně nejvíc. Mají magistrátní asi tu představu, že centrum oživí nějakou přizvanou kapelou za několik stovek tisíc. Z kavárny přitom mají díky nájmu zisk (patrně ne velký, ale na dotace Bunkru by určitě stačil) a Smrčková sama za The Most Café o dotace nežádá a nikdy nežádala, veškeré akce probíhající v kavárně jdou pouze na její triko, popř. na triko vystupujících…
O svobodný a kultivovaný prostor se má pečovat či ho aspoň nechat bez vměšování se žít a kvést – a Smrčkové (mimochodem matce samoživitelce) se jí pronajatý prostor dařilo dosud kultivovat a rozvíjet tak dobře, že v Mostě představuje její podnik alternativní kulturní centrum otevřené všem. Podobný prostor v Mostě nenajdete a ve zdejších podmínkách představuje unikum, které by nám zde mohlo závidět i kavárnami proslavené Brno. A to nemluvím o tom, kolik lidí se tu během dne staví prostě jenom na kafe…
Myslím si ale (nebo v to spíš doufám), že se v tomhle případě magistrátní šimlové trochu přepočítali. Tím, jak soustavně buransky ignorují (v lepším případě) či likvidují (v případě horším) hodnotné kulturní podhoubí, které v Mostě raší, připravují půdu pro to, aby se mostecká kulturní veřejnost (nemluvím o institucích, ale o lidech, kteří leckdy pořádají kulturní akce bez jakékoliv záštity či „pouze“ z přesvědčení, že „by to bylo dobré udělat“) v něčem spojila. A magistrát nám právě dal důvod a ohromnou příležitost ukázat, že nám na místních poměrech a místní kultuře záleží.
… jinak si už vážně budeme moct dát jen kuřecí křídla v Centralu a pak to vyběhat u jezera kolem eiffelovky a bude nám k tomu hrát Divokej Bill za necelej milion. Což bude milionový…
Komentář je rozvinutím facebookového příspěvku autora ze dne 22. 5. 2024.
Tento článek byl podpořen grantovým programem Journalismfund Europe Local Media for Democracy.
Tento článek mohl vzniknout jen díky podpoře čtenářů
Podpořte nás