Prvního května Pavel Novotný okomentoval na twitteru fotku Felixe Slováčka v objetí s komunistkou Kateřinou Konečnou. Přitom dost nevybíravě „pohřbil zaživa“ i jeho dceru Annu Slováčkovou, která bojuje s onkologickým onemocněním. Novotného slova okamžitě odsoudila řada lidí, to nejdůležitější pak zaznělo od samotných onkologicky nemocných pacientů, kteří dostali prostor v reportáži pořadu 168 hodin. Pro mnoho nemocných je v jejich boji klíčová víra ve vlastní uzdravení a Anna Slováčková navíc o svém boji s nemocí otevřeně mluví na sociálních sítích. „Zasáhl celou onkologickou komunitu,“ řekla jedna z pacientek v reportáži.
Fialovský antipopulismus v Novotného podání nejsou jen „zodpovědné“ škrty ve výdajích, ale taky pohrdání Čecháčky, Palestinci, klimatickými aktivisty a dalšími, kdo nesouhlasí s životní perspektivou prachatého člena ODS.
Když o někom natočí Česká televize reportáž, ve které ukazuje, že jeho výroky ubližují onkologicky nemocným pacientům, málokoho napadne, že tento člověk bude pokračovat v politice, navíc jako člen vládní strany, která se opakovaně slovy svého předsedy hlásí ke slušnosti a takzvanému antipopulismu. Jenže se bavíme o ODS, „slušné straně“ v zemi, kde je spousta lidí extrémně hrdých na svou debilitu a říkají tomu nekorektnost. A taky se bavíme o Pavlu Novotném, někdejším bulvárním novináři, militantním pravičákovi a internetovém násilníkovi, který se chovat jako hovado může, protože se tak chová vůči těm „špatným“ – „komoušům“, „Rusákům“, „Čecháčkům“, klimaatktivistům, Palestincům atd.
Magie fracka
Výčet toho, kde co Novotný řekl „přes čáru“, nemá cenu vypisovat. Jako „dělník bulváru“, který pracoval například v časopisech Spy a Extra.cz, si udělal z urážení a cynických poznámek své poznávací znamení. Na sítích komentoval všechno možné, od skandálů celebrit po domácí politiku. Celou dobu byl členem ODS a stylizoval se do „protekčního fracka“ z bohaté rodiny. Od roku 2018 je také starostou městské části Praha-Řeporyje. Na svém veřejném vyjadřování ani po zvolení nezměnil nic a i jako starosta pokračoval v nekorektní jízdě na sítích. A strana se za něj nestyděla, naopak, točit se s ním do Řeporyjí jezdil i předseda Petr Fiala, Novotného hlášky rezonovaly a slušná strana se slušným předsedou byla spokojená, i když čas od času Novotný spáchal trošku virtuálního násilí a šikany.
Novotného frackovské kouzlo roky stálo na tom, že není jen bulvární novinář, ale že v sobě skrývá „něco víc“. Že pod cynickou slupkou hláškujícího obézního frajírka je to vlastně vnímavý a inteligentní člověk, který jen hraje hru, jejíž pravidla nevymyslel, ale která mu jde. Tuto jeho polohu zachytil, a částečně i dotvořil, dokument Víta Klusáka Dělníci Bulváru z roku 2014. Novotný i lidé z jeho okolí ve filmu spekulují nad tím, co je to pravda (Sáblíková je panna) nebo kdo je skutečná celebrita (Noam Chomsky), a řeší intelektuální potenciál hlavního protagonisty (je obrovský, prý se dobře učil).
Ve svůj intelektuální potenciál věří i Pavel Novotný a jako starosta se ho rozhodl všem ukázat. Letitou českou tradici vést války za pomoci zástupných symbolů a kultury dotáhl na bulvární úroveň. Nápad postavit v Řeporyjích památník vojákům Ruské osvobozenecké armády, tzv. vlasovcům, padlým při osvobozování Prahy, ho v roce 2019 dostal až do propagandistického pořadu ruské televize. Dramaturgie propagandistického pořadu potřebovala ukázat českého idiota, který nechápe, co dělá, do kamery „dělá ksichty“ a ještě obviňuje diskutéry, že jsou zfetovaní. Novotný zase potřeboval ukázat, že je proti Rusákům, že si z nich nic nedělá a klidně do kamery dělá ksichty. Win-win.
Rusové v televizi skutečně lhali, když například tvrdili, že Novotný chce v Řeporyjích stavět sochu generála Vlasova, zodpovědného za válečné zločiny. Přitom nic takového Novotný neplánoval. Řeporyjský památník pouze připomněl vlasovce padlé v Praze.
Novotného Čecháčci a jiné opice
Vzhledem k ruskému vpádu do Ukrajiny se tato Novotného pět let stará aféra nejeví tak zásadně. Dobře ale vystihuje jeho metodu politiky jako směsi skandálu, bulváru a nekorektnosti. Novotný se například dlouhé roky vyjadřoval jako člověk, který není rasista, a vysmíval se rasistickým Čecháčkům, pro které ale zároveň ochotně vytvářel rasistický bulvár. V jeho případě nešlo o antirasismus motivovaný zájmem o jeho oběti, ale o posměch jiným obětem kapitalismu: natvrdlým, rasistickým a chudým „obyčejným Čecháčkům“. A těm Novotný, podle vlastní mytologie, rozumí skvěle z titulu bulvárního novináře, který ví, jak jsou lidi nízcí a jak jim prodat rasistické titulky.
Jenže Novotný nedávno nenechal nikoho na pochybách, že sám je rovněž rasista, když napsal: „Palestinci jsou opice. Regulérní opice. Nic víc.“ Za svůj výrok o opicích se po několika hodinách – a několika svých „vybombardovat“ v diskusi – nakonec omluvil s tím, že je pro něj toto téma citlivé. Do té doby jeho výrok přispěchala podpořit lajkem ministryně obrany za ODS Jana Černochová.
Agresivitu a výzvy k násilí vůči těm, se kterými nesouhlasí, ale vyjadřoval Novotný vícekrát a nejde o náhodu ani náhlý vliv emocí. Když v rámci klimakempu v roce 2020 skupina aktivistů a aktivistek zablokovala jeden z těžebních strojů, opět se nechal unést a chtěl po silových složkách státu silnější reakci za hranicí zákona, jinými slovy, policejní násilí. „Pozatýkat a klidně předtím natvrdo kroutit ruce za zády, aby to i bolelo, prostě jako když se pacifikuje zloděj přistižený přímo při vloupání. Nedělat rozdíly. Kdyby tu slečnu vzali pendrekem, nebude mi to vadit, je mi líto, pokud jsem vás zklamal,“ napsal starosta za ODS. Po několika hodinách se omluvil.
Za některé své výroky se ovšem neomluvil nikdy, u jiných mu to musel nařídit soud. Soud mu také nařídil kurzy slušného chování. Novotný je momentálně v podmínce za výtržnictví. Nic z toho ale nikdy moc nevadilo ODS. Dlouhá léta byl nejen tolerovaným, ale díky svému statusu celebrity přímo prominentním členem strany. Fialovský antipopulismus v Novotného podání nejsou jen „zodpovědné“ škrty ve výdajích, ale taky pohrdání Čecháčky, Palestinci, klimatickými aktivisty a dalšími, kdo nesouhlasí s životní perspektivou prachatého člena ODS. Dokud přál násilí (a někdy i smrt) těmto lidem, vedení ODS zůstávalo klidné. Celá strana si ráda hraje na bojovníky za svobodu, ráda předstírá, jak bojuje proti autoritářům a „komoušům“, a tak nevadilo, když šel v tomto boji Novotný trošku přes čáru podle hesla „proti těm špatným můžeš“.
Přes hru na demokraty totiž v ODS hlavně šlapou po chudých a lísají se k italským postfašistům a dalším evropským ultrapravičákům. A něco podobného dělá v malém Novotný. Váhání, jestli má Novotný odejít poté, co se navezl do onkologicky nemocné zpěvačky (a následně se omluvil), a tím i do dalších lidí v podobné životní situaci, ukazuje, jak moc si v ODS své „zlobivé dítě“ oblíbili, a jak málo jim rasismus nebo výzvy k policejnímu násilí či přímo vyhlazování vlastně vadí.
Autor je redaktor Alarmu.
