Moderní historie Mostu vzbuzuje spoustu otázek. Včetně té, jak kdy mohl imperativ těžkého průmyslu přesvědčit dobovou veřejnost o rozhodnutí, které dnes vnímáme jako zcela neospravedlnitelné – tedy rozhodnutí o zboření historického středověkého města výměnou za těžbu desítek milionů tun hnědého uhlí. Ztotožnili se všichni tehdejší mostečtí obyvatelé s narýsovaným osudem starého Mostu? A jakou roli hrál fakt, že starý Most patřil po druhé světové válce mezi vylidněné a znovuosídlené Sudety? I tyto otázky si budeme klást v nové podcastové sérii Město na uhel.
Matěj Spurný dokonce zmiňuje místní „urban legend“, podle které si pro sebe měšťané v nejhlubších mosteckých sklepích kutali uhlí údajně sami.
V první epizodě historického podcastu Ester Klimecká s historikem Matějem Spurným mapují společenský kontext zboření starého města Mostu a postavení města nového. Nastiňují kontext města v 19. a 20. století – přestože o zboření celého města kvůli těžbě bylo rozhodnuto až v druhé polovině 20. století, v podcastu upozorňujeme na to, že uhlí pod městem bylo těženo už v průběhu 19. století. Matěj Spurný dokonce zmiňuje místní „urban legend“, podle které si pro sebe měšťané v nejhlubších mosteckých sklepích kutali uhlí údajně sami. V podcastu je také upozorněno na to, že dokonce i výběr lokality na úpatí kopce Hněvín pro vybudování exkluzivní mostecké čtvrti pro tehdejší městskou honoraci Zahražany pravděpodobně souvisel s dobovou těžbou hnědého uhlí.
V epizodě také mluvíme o tom, jakým způsobem bylo v padesátých letech 20. století o demolici města vyjednáváno mezi městským národním výborem a Severočeskými uhelnými doly a že ke konsenzu rozhodně nedošlo rovnou. „Vyuhlení“ města, tedy zboření města kvůli těžbě uhlí, ovšem bylo nakonec skutečně schváleno a starý Most se během šedesátých let 20. století postupně vylidňoval a boural. Místní byli stěhováni do nových, pohodlných a hygienických bytů v moderní zástavbě nedaleko lomu. Přestože je dnes vnímána likvidace historického města veskrze negativně, je v podcastu kladena i otázka, zda byl přesun obyvatel Mostu do moderního města mezi místními vnímán i pozitivně či dokonce s euforií.
Autorka je redaktorka mostecké redakce Alarmu.
Tento článek byl podpořen grantovým programem Journalismfund Europe Local Media for Democracy.