Mostecko je kultovka. Turisté si platí exkurze do Severky a na to, „jak to vypadá v regionech“, se do Mostu jezdí dívat i studenti jednoho pražského gymnázia. Zájmu zbytku Česka nad lokálním koloritem se snad ani nelze divit: už Jedlička vypráví, jak v litvínovských panelácích vyhazovali sousedé sousedům pračku z okna. Hojná sídlištní zábava není pouze historickou záležitostí, například letos byly registrovány pokusy v Mostě slavit Silvestr „oslavnou“ střelbou. A protože to dnes vypadá, že peníze na obnovu uhelného regionu dostane hlavně miliardář a místní policie, je možná budoucnost Mostu jako hlavního českého safari jednou z těch pravděpodobnějších.
Říct, že člověk má Most rád, moc nejde přes pusu. Nicméně jsem po čase dospěla k názoru, že místo, kde se narodíte, ze sebe nemůžete jednoduše sloupnout jako starý strup nebo jiné nepříjemnosti. Zůstává ve vás zarostlé. Samozřejmě, že k Mostu cítím pocit blízkosti. A to i navzdory tomu, že Ústecký kraj společně s mosteckým okresem tradičně dosahují nejnižších hodnot ve všemožných statistikách, které vypovídají o kvalitě života. Typicky mezi ně patří například fakt, že Mostecko trpí největším procentuálním podílem exekucí na osobu v Česku nebo že v našem okrese (společně se Sokolovem) je nejvyšší úmrtnost v republice – jejími příčinami jsou mimo jiné slabá dostupnost zdravotní péče a špatná úroveň životního prostředí.
Na Mostecku se přitom střetává mnoho problémů současné společnosti: z environmentálních těžba fosilních paliv a enormní vliv energetických gigantů, ze sociálních tzv. obchod s chudobou nebo segregované školství.
„Mostecký úděl“ bývá často vysvětlován ekologicko-urbanistickými proměnami, především zbořením historického města a vybudováním betonového města nového, které podporovalo geografickou segregaci a svou podobou ztěžovalo možnost identifikace místních s lokalitou. Pochopitelně nechci snižovat vliv urbanistického plánování na život lidí ve městech. Přesto, navzdory nekonečným pláním broskvových paneláků, v Mostě bublá komunitní život – organizují se kulturní festivaly, lidé se účastní mosteckého Pridu, podepisují se petice na záchranu brutalistních památek nebo byla v Mostě založena knihovna romské literatury. Sotva by mohly pouze samotné zdi zdejší místo pozvednout – naštěstí zde ale žijí lidé, kterým jejich okolí není jedno.
Na Mostecku se přitom střetává mnoho problémů současné společnosti: z environmentálních těžba fosilních paliv a enormní vliv energetických gigantů, ze sociálních tzv. obchod s chudobou nebo segregované školství. Nelze také nezmínit setrvalé zhoršování dostupnosti zdravotní péče nebo odliv mladých lidí do větších urbanistických center. Tyto komplexní problémy pochopitelně vyžadují informovanou a koncepční práci politické reprezentace. Těžko něco takového ale čekat od vládnoucího hnutí ProMOST, které chtělo v minulosti řešit kritický stav panelových domů na sídlišti Chanov kontejnerovým bydlením (jež by jen dále prohlubovalo již existující sociální vyloučení lokality) nebo které v rámci necitlivé rekonstrukce kulturního domu Repre plánuje přesunout městskou knihovnu do segmentu budovy bez oken.
Čas od času někdo z Mostu podotkne, že by to zde pro změnu zase mohli začít zachraňovat lidé z Prahy. Těžko po nich ale něco takového chtít, když nevědí, že Most je to nejlepší skejtovací město v republice, neznají růžové ulice jarního Mostu ani jako nezletilí nesrkali pivo v některém z mnoha místních pajzlů. Já ale Most znám, a tak chci společně s ostatními zas o něco více zlidšťovat mosteckou betonovou existenci. Proto jsem ráda, že zrovna zde vzniká nová regionální redakce Deníku Alarm pod mým vedením. V následujících dnech a týdnech můžete na stránkách mostecké sekce očekávat články reflektující kulturní, sociální i environmentální témata, včetně těch zaměřených na tzv. spravedlivou transformaci a možnou budoucnost regionu. Věříme, že pouze skrze setrvalé informování o místní realitě může docházet k procesu hojení.
Autorka je redaktorka mostecké redakce Alarmu.
Tento článek byl podpořen grantovým programem Journalismfund Europe Local Media for Democracy.
Tento článek mohl vzniknout jen díky podpoře čtenářů
Podpořte nás