V dubnu roku 2024 končí dosavadnímu řediteli Benátského bienále Robertu Cicuttovi čtyřleté volební období. Ze zákona má nárok kandidovat na tuto pozici ještě dvakrát, ovšem vzhledem k vyostřené politické situaci je jasné, že tak neučiní. O tom, zda se jeho nástupcem stane protlačovaný Pietrangelo Buttafuoco, označovaný kritiky za neofašistu, rozhodnou italská sněmovna a senát 14. listopadu.
Benátské bienále se řadí mezi nejprestižnější kulturní instituce na světě. Po několika úspěšných ročnících, za nimiž stál současný ředitel Cicutto, se však nově zvolená vláda rozhodla obměnit vedení. Jako kandidáta na nejvyšší post tak navrhla pravicového novináře Pietrangela Buttafuoca. Podle mnohých italských médií jde o člověka, který nemá s manažerskou pozicí žádné zkušenosti. Se svou neofašistickou minulostí a konexemi na nejvyšších místech je důkazem stále sílící moci konzervativců.
Po zveřejnění tiskové zprávy senátora Raffaela Speranzona se potvrdilo, že pravice plánuje převzít kontrolu nad kulturním sektorem: „Další skleněný strop byl rozbit,“ napsal Speranzon. „Levice považovala Nadaci Bienále za své léno, kam může dosadit své přívržence. Buttafuoco představuje zásadní změnu.“ Zatímco konzervativci považují tento krok za „triumf italské kulturní pravice a smrtelnou ránu italským liberálům“, italská opozice se snaží upozornit na nebezpečí. Ovládnutí italské kulturní scény konzervativci by představovalo konec svobodně smýšlející Itálie. Zdánlivě neutrální festivaly a přehlídky mohou být snadno zneužité k ovlivňování veřejnosti.
I z tohoto důvodu je Buttafuoco velmi nebezpečnou osobou. Od svých studentských let se pohybuje v politických kruzích – mimo jiné byl vůdcem mládežnického křídla neofašistické strany, která byla předchůdcem vládnoucích Bratrů Itálie. Svou novinářskou kariéru zahájil v řadě pravicových italských novin. Dnes má Buttafuoco podporu nejen od ministrů a řadových poslanců, ale blízko má i k předsedkyni vlády Giorgii Meloni.
Nominace Buttafuoca není první výměnou vedení v kulturních institucích. Podobný scénář se odehrál ve veřejnoprávní italské televizi Rai, z které vládnoucí koalice vyhodila dosavadního generálního ředitele Fuortese a na jeho místo dosadila svého favorita Roberta Sergia. A podobný osud čeká také ředitele egyptského muzea Christiana Greca. Jeho iniciativa nabídnout zlevněné vstupné pro arabsky mluvící osoby byla označena za „rasistickou vůči Italům“ a posloužila jako důvod pro jeho propuštění.
Benátské bienále se zdá být jakýmsi testem pro plány vládnoucí pravice. Pravomoci ředitele jsou totiž překvapivě široké. Spadá do nich i jmenování ředitele výtvarné části a zastřešení mnoha dalších festivalů. Je tedy více než jasné, že pokud bude do ředitelské pozice jmenován Buttafuoco, bude toho zneužito. Skrze festival bude pro vládnoucí stranu jednoduché propagovat vlastní politický program: zájem o hodnoty spojené s „tradiční“ rodinou, odpor vůči přiznání práv homosexuálním párům a LGBTQ+ lidem a také odpor vůči migrantům.