Speciální festivalový díl TL;DR jste mohli slyšet živě na festivalu Beseda u bigbítu v Tasově; pokud jste neměli to štěstí, záznam už je tady. V tomto vydání, kde dojde na fenomén „Barbieheimer“, tedy ony dva letní trháky, film Barbie od Grety Gerwig a Oppenheimera od Christophera Nolana, tak trochu vyplývá na povrch, že růžová podívaná byla možná mnohdy zajímavější pro muže. Konečně mají historickou příležitost se bez společenské stigmatizace ponořit do kulturně nejfeminnější barvy vůbec a pro mnohé z nich je celý ten plastový feminismus daleko zajímavější než pro ženy, které si nějakou mírou mattelovské fascinace v životě asi už prošly. Naopak Oppenheimer zůstává vážným „šedým“ bijákem, který má spolu s Barbie sice značný meme potenciál, ale zatímco polomuzikál vám do paměti růžovou tečku vypálí, Nolanovi se ani antikomunistický hon průměrných politiků na geniálního fyzika nepovedlo proměnit v alespoň trochu dramatický zážitek – navzdory tomu, že v hlavní roli je tu atomová bomba.
Přes filmovou vsuvku však náš podcast zůstává literární. I v tomto ohledu jde nicméně o nezvyklý díl, protože místo literární novinky se vracíme k románům v červenci zesnulého Milana Kundery. Jan Bělíček – vzhledem k místu konání festivalu na Slovácku příhodně – komentuje Žert a jeho práci s folklorem, což Kunderu spojuje se socialistickým realismem a jeho láskou k folkloru, která jistě není jen janáčkovská. Eva Klíčová mluví hlavně o pozdějším Kunderovi, autorovi nikoliv lokálním, ale globálním, a o tom, jak se jeví v Nesnesitelné lehkosti bytí, románu à la these, v němž se Kundera s pomocí nietzscheovské představy o opakování dějin chytá úsloví „einmal ist keinmal“ a tímto intelektuálním gestem maže svou československou minulost, která se tu smrskává na zlý sen a erotickou avantýru zároveň.
A s uctivým odkazem na sportovní zpravodajství první české komerční televize i tentokrát přichází „borec na konec“ – čili dojde na plnotučnou dávku solidního básnického trashe.
Tento článek mohl vzniknout jen díky podpoře čtenářů
Podpořte nás
