V tomto dílu se nevěnujeme jednomu konkrétnímu problému, ale způsobům, jakými můžeme řešit porušování našich práv – což se týká celé řady témat, která znáte z dřívějších epizod. Na pracovních zkušenostech a konkrétních příbězích ilustrujeme, že řešení pracovních sporů není procházka růžovým sadem, ale spíše boj s větrnými mlýny. Úvodní příběh právničky Pavly Špondrové to ukazuje více než názorně.
Problematických oblastí je však víc, jak mimo jiné vyčteme ze zpráv o kontrolní činnosti Státního úřadu inspekce práce. K nejčastějším prohřeškům dochází v oblastech odměňování, pracovního poměru či dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, náhrad či pracovní doby. Dále bychom našli porušení v oblastech nabídky zaměstnání, dovolené či rovného zacházení. V poradenství se podle Šárky Homfray často řeší peníze, bonusy, neoprávněné výpovědi či reorganizace.
Šárka Homfray i Lucie Václavková se při své práci setkávají s tím, že lidé mají jen malé povědomí o svých právech a také netuší, na koho se obrátit. Najít si důvěryhodný pramen informací je základ. Doporučit lze oficiální a renomované zdroje, jako jsou stránky Ministerstva práce a sociálních věcí, Úřadu práce, České správy sociálního zabezpečení či právní poradny a příručky neziskových organizací, sdružení či institucí (Aperio – právní poradna, Průvodce zákony pro rodiče, síť občanských poraden, poradna Gender Studies, poradna projektu Rovná odměna). Dále jsou zde Státní úřad inspekce práce a Kancelář veřejného ochránce práv.
Důležitým aktérem jsou také odborové organizace, které hrají roli ve dvou oblastech. Jednak mohou předcházet vzniku různých problémů, jednak nabízejí právní pomoc, poradenství či zastupování u soudu, a to většinou bezplatně. Zaměstnanci, kteří nejsou členy odborů, často zájem o tuto podporu projeví až ve chvíli, kdy se dostanou do problémů, ale to už bývá pozdě. Velmi častým mýtem je, že když plníme všechny své povinnosti a s naší prací je zaměstnavatel spokojen, nic se nám nemůže stát.
Pokud se v práci setkáme s problémem, prvním krokem je snažit se zjistit si informace a případně dát zaměstnavateli písemnou stížnost, kterou má povinnost řešit. V dalším kroku je vhodné hledat spojence nebo se obrátit na příslušné úřady. Problémem však mohou být malé kompetence nebo liknavost, jak ukazuje další příklad, a sice zkušenost vědkyně Kateřiny Falk. Její příběh mimo jiné ilustruje, jak náročné je srovnávat hodnotu práce, a tedy zajistit rovné odměňování.
Pokud se nepodaří spor vyřešit v této fázi, následuje předžalobní výzva a soudní řízení. V tom je v podstatě nezbytné mít profesionální právní zastoupení, ať už odborovým právníkem či právničkou, nebo někým z advokacie. V některých případech může dojít k mimosoudnímu vyrovnání, ale někdy nezbyde než se na soud obrátit. Soudní spory jsou ale drahé a náročné, což ilustruje i případ bývalé vědkyně Alice Dvorské.
Zakončit tuto epizodu pozitivně se bohužel nepovedlo. Náročnost řešení pracovněprávních a diskriminačních sporů u nás nejen poškozuje osoby už tak zranitelné, ale v konečném důsledku vede ke snižování důvěry lidí ve spravedlnost, instituce a právní stát.
Nadále nás zajímají vaše názory a zkušenosti, ale i dotazy nejen k tématu dnešní epizody, ale z pracovního života obecně. Dejte nám vědět na sociálních sítích nebo na e-mailu [email protected].
Podcast vzniká s podporou české pobočky nadace Friedrich-Ebert-Stiftung.