Fotoreport: Letošní Klimakemp se nesl ve znamení boje proti energetické chudobě a fosilním zdrojům

Energie má sloužit lidem, ne zisku! Tak znělo heslo letošního Klimakempu, který se konal od 3. do 9. října na louce u Děhylova poblíž Ostravy. Jeho hlavním tématem se i tentokrát stalo propojení sociálních a klimatických krizí, především otázky energetické chudoby a krize bydlení a jak jim čelit spravedlivou transformací. Právě takové propojení bude pro zvládnutí klimatické krize klíčové. Jak ukazují průzkumy veřejného mínění, vztah české společnosti ke změnám klimatu je rozporuplný: na jedné straně většinově převládá názor, že ke klimatické změně skutečně dochází a je nutné ji řešit, na straně druhé se ale velká část společnosti obává sociálních a ekonomických dopadů navrhovaných řešení.

Otázku klimatickou a otázku sociální nelze vnímat odděleně, a právě Klimakempy jsou dlouholetým ztělesněním tohoto principu. Náhlá a brutální invaze Ruska na Ukrajinu a její dopady na ceny energií v Evropě i v Česku mají za následek mimo jiné to, že se na pořad dne dostává téma energetické chudoby. Součástí Klimakempu se tak letos staly i přednášky a workshopy věnující se průzkumu možností, jak sociálně citlivě transformovat naši fosilní energetiku nebo jak si zateplit dům.

Spravedlivá transformace – která je tématem Klimakempů dlouhodobě – podle organizátorů znamená hlavně systémovou „podporu komunitních obnovitelných zdrojů energie ve vlastnictví obcí a komunit.“ Pro ekosociální hnutí Limity jsme my, které Klimakempy pořádá, se jedná o dlouhodobé téma a také způsob, jak se vyhnout dilematu mezi státním a privátním vlastnictvím v energetice a místo toho ji dostat pod skutečnou demokratickou kontrolu.

Letošní volba místa konání vyplynula i z toho, že do Moravskoslezského kraje míří 20 miliard korun z Evropského fondu spravedlivé transformace. Hrozí ale, že peníze nebudou vynaloženy ani spravedlivě, ani významně nepřispějí k potřebné transformaci. Jak hnutí upozorňuje, žádný z předschválených „strategických projektů“, které jsou terčem kritiky veřejnosti i Evropské komise, neřeší akutní problém energetické chudoby, dostupnosti bydlení nebo rekvalifikaci pracujících v uhelném průmyslu.