201 795 – tolik Polek a Poláků podepsalo občanský návrh zákona, který má legalizovat umělou interrupci do 12. týdne těhotenství bez uvedení příčin. Taková změna by polským ženám navrátila práva, o která přišly v důsledku změny zákona z roku 1993. Ten na základě dohody tehdejší politické elity a katolické církve zbavil Polky jejich základních reprodukčních práv. Zajímavě o této události pojednávala nedávná výstava Kdo napíše dějiny slz? ve varšavském Muzeu současného umění spolu s dokumentem, který byl promítán jako doprovodný program.
Největší rozruch vyvolal moment, kdy aktivistka ukázala „potratové pilulky“ a vysvětlila všem přítomným, jak funguje farmakologická interrupce.
V březnu tohoto roku se podařilo iniciativě Legalna aborcja. Bez kompromisów (Legální interrupce. Bez kompromisů) předložit v polské dolní sněmovně občanský návrh zákona s dostatečným množstvím podpisů, což znamenalo, že sněmovna měla zákonnou povinnost tento návrh veřejně projednat. Akce je odpovědí ženských hnutí, neziskových organizací a organizací bojujících za reprodukční práva a postavení žen na zpřísnění interrupčního zákona, ke kterému došlo rozhodnutím polského ústavního soudu v říjnu 2020.
Konečně otevřená debata
I když se vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS) usilovně snažila veřejné debatě o návrhu zákona zabránit (pozdě informovala o termínu jednání a na poslední chvíli pak došlo k přesunutí hodiny jednání na noční čas), to co se odehrálo v polské sněmovně, nemá obdoby. Poprvé zazněly v prostoru parlamentní komory slova, definice a argumenty, které téma interrupce odtabuizovaly. Členky iniciativy Legální interrupce a poslankyně a poslanci stran podporující návrh (především Levice a část Občanské koalice) mluvili o interrupci, ženských právech a postavení žen v Polsku otevřeně, věcně, s použitím lékařských argumentů, a odvolávali se na výsledky průzkumů veřejného mínění, které ukazují, že přes 60 procent Polek a Poláků je pro liberalizaci interrupčního zákona). Proti nim vystupovali hlavně členové Práva a spravedlnosti, kteří používali metafory a jazyk z oblasti teologie, metafyziky a dokonce i ornitologie.
[rcblock id=“63080″]
Na konci vystoupila Natalia Broniarczyk. Její vystoupení se zřejmě zapíše do dějin polského parlamentarismu. Jedna z lídryň inciativy za legalizaci interrupcí, která rovněž pracuje v hnutí Aborcyjny Dream Team, pomáhající polským ženám podstoupit interrupční zákrok, vyslovila, co doposud v Polsku nikdy během veřejné debaty tak razantně nezaznělo: interrupce tady je a bude. Zákroky se konají každý den jak v Polsku, tak za jeho hranicemi. Polky mají nárok na zdravotní péči na evropské a světové úrovni, k níž patří přístup k umělé interrupci – legálně, bezpečně a zdarma. Největší rozruch vyvolal moment, kdy aktivistka ukázala „potratové pilulky“ a vysvětlila všem přítomným, jak funguje farmakologická interrupce a jak se k ní v Polsku dostat. Nutno podotknout, že většina vládních poslanců opustila sál.
Prohra a vítězství zároveň
Hlasování o odmítnutí návrhu zákona bylo naplánováno na následující den – čtvrtek 23. června. Pro zamítnutí návrhu hlasovalo 265 poslanců a poslankyň, proti 175. I když se na první pohled může zdát, že jde o prohru, ve skutečnosti je to obrovský úspěch hnutí, aktivistů a aktivistek i všech angažovaných Polek a Poláků, kteří poskytují pomoc a informace ženám v nouzi. Díky nim se mění polská veřejná debata o interrupci. Od morálně-teologických frází se polská společnost posouvá ke konkrétním příběhům Polek, reálným dopadům současného drakonického interrupčního zákona a empatickému jazyku vzájemné pomoci, porozumění a podpory v boji o rovné postavení a práva žen v Polsku.
Autorka je socioložka. Působí na FHS UK a v Centru pro společenské otázky SPOT.