Mezinárodní federace novinářů odsuzuje izraelský útok na budovy, kde sídlily mediální instituce

Podle Mezinárodní federace novinářů porušují izraelské ozbrojené síly mezinárodní právo a snaží se umlčet zpravodajství. K útokům na kritické novináře dochází dle organizace dlouhodobě.

lpf

V noci na 11. května izraelská armáda v Pásmu Gazy bombardovala a zcela zničila budovu, kde mělo sídlo třináct mediálních institucí a nevládních organizací. O dva dny později zaútočil Izrael na další budovu, kde sídlilo patnáct mediálních institucí. Podle stanoviska Mezinárodní federace novinářů (IFJ) se jednalo o záměrný útok. Při prvním náletu byly zcela zničeny kanceláře místních a arabských mediálních a nevládních organizací, které zároveň přišly o veškeré svoje vybavení. Poškozeny byly také kanceláře televize Al-Džazíra, které s cílovou budovou sousedily. IFJ požaduje, aby izraelská vláda médiím nahradila jejich finanční ztráty.

Při druhém náletu 13. května zaútočily izraelské bombardéry na budovy, kde měly sídlo další regionální i mezinárodní média. Podle Syndikátu palestinských novinářů (PJS) se ve věžáku nacházely například kanceláře Russia Today, německé televize ZDF a anglické redakce televize Al-Džazíra. Novináři a novinářky dostali na vyklizení budov hodinu a někteří si nestihli sbalit ani počítače a další majetek. Podle Izraelských obranných sil (IDF) měl Hamás v budově své zpravodajské prostředky a novináře používal pouze jako lidské štíty.

Podle IFJ došlo v Pásmu Gazy kromě bombardování i k dalším incidentům, při kterých byli palestinští a zahraniční novináři izraelskou armádou zatčeni, zbiti, nebo jim bylo vyhrožováno.

Generální tajemník IFJ Anthony Bellanger řekl: „V těchto těžkých chvílích jsme solidární se všemi palestinskými novináři a Palestinským syndikátem novinářů (PJS). Mezinárodní společenství nemůže zavírat oči před systematickým porušováním lidských práv a záměrným útokem na média a novináře. Je třeba podniknout naléhavé kroky, aby osoby odpovědné za tyto zločiny nesly mezinárodní odpovědnost.“ Po druhém útoku ještě doplnil: „Cílené bombardování mediálních zařízení je hanebným pokusem izraelské armády umlčet zpravodajství médií o násilnostech v Pásmu Gazy a porušuje mezinárodní právo. Záměrné a systematické útoky na pracovníky médií musejí skončit. Beztrestnost, které se těší ti, kdo úmyslně útočí na novináře, znamená, že pracovníci médií čelí bezprostřední hrozbě dalších útoků. IFJ bude požadovat spravedlnost a ukončení hrozeb ve všech místních, regionálních i mezinárodních sférách, aby žádný z těchto zločinů nezůstal nepotrestán.“

Systematické útoky

Podle IFJ došlo v souvislosti s eskalací násilí v Palestinci obývaném Pásmu Gazy kromě bombardování i k dalším incidentům, při kterých byli palestinští a zahraniční novináři izraelskou armádou zatčeni, zbiti, nebo jim bylo vyhrožováno. IFJ konstatovala, že je solidární s Palestinským syndikátem novinářů a všemi pracovníky médií, kteří se stali terčem útoků, a požaduje mezinárodní akci, která by Izrael pohnala k odpovědnosti. Federace také odsoudila útok na novináře pracující pro izraelskou veřejnoprávní televizi Kan News, kteří byli ve čtvrtek 13. května zbiti židovskými extremisty v Tel Avivu.

PJS také informovala, že izraelské síly 12. května zatkly na západním břehu Jordánu fotoreportéra Hazema Násira. Od začátku nepokojů v Jeruzalémě izraelské úřady zatkly nejméně 27 pracovníků médií, což PJS a další tiskové skupiny odsoudily jako jasný pokus umlčet zpravodajství médií na místě.

PJS ve svém prohlášení uvedla, že „vyzývá všechny garanty svobody novinářské práce, zejména Organizaci spojených národů a její organizace a Červený kříž, aby urychleně poskytly novinářům ochranu v terénu, aktivovaly rezoluci Rady bezpečnosti č. 2222 a zavázaly tak okupační úřady k jejímu provádění a dodržování.“

Mezinárodní federace novinářů kritizuje Izrael dlouhodobě. Už v prosinci 2020 předložila zvláštnímu zpravodaji OSN dvě stížnosti na systematické útoky Izraele na novináře pracující v Palestině a na neschopnost řádně vyšetřit vraždy pracovníků médií, které jsou podle stížnosti „porušením práva na život a svobody projevu, v rozporu s mezinárodním právem a mohou se rovnat válečným zločinům“.

 

Čtěte dále