ODS bez Václava Klause mladšího je pořád stejnou ODS. Tedy stranou, která se formálně hlásí k „liberálně-konzervativním“, prozápadním hodnotám, ale v praxi toleruje rasistické a xenofobní úlety svých členů, zastává antiekologické postoje a často sympatizuje s nacionalisty a ultrapravičáky různě po Evropě. Profesor Petr Fiala stojící od roku 2014 v čele strany je sice vizuálně vděčným „prozápadním“ konzervativcem-gentlemanem, to je ale všechno. Stará dobrá asociální topolánkovsko-nečasovská ODS nikam nezmizela.
Snaha bojovat proti multikulturalismu, genderismu, homosexualismu a „nesmyslům z Bruselu“ je v ODS silná.
Koneckonců lídr kandidátky ODS do europarlamentu Jan Zahradil se na svém Facebooku vyjádřil, že se s Klausem mladším názorově shoduje a vadí mu vlastně jen to, že hraje na sebe místo toho, aby držel partu. Zahradil je lídrem i celé frakce Evropských konzervativců a reformistů, kam kromě ODS patří třeba i polská ultrakonzervativní strana Právo a spravedlnost. Vedení ODS si sice na rozdíl od Klause juniora nedovolí kritizovat například intervenci NATO v Afghánistánu, ale byl to Petr Fiala, kdo se jako první český politik nechal fotit u maďarského plotu proti uprchlíkům, a je to ODS, která na evropské scéně sedí v klubu s různými nacionalisty.
Strana za vyhození nepohodlného Klause mladšího sklidila potlesk mainstreamových liberálů. Jedná se prý o odvážný krok. Možná ano, ODS totiž může ztratit voliče – Klaus patřil k jejím nejpopulárnějším politikům a ve volbách do Poslanecké sněmovny získal nejvíce preferenčních hlasů. Jen není jasné, jakým směrem strana vykročila. Místopředsedkyně strany a poslankyně Alexandra Udženija se nedávno zúčastnila oslav padesátin Jaroslava Soukupa, kam se přišel pobavit třeba i zpěvák Tomáš Ortel ze stejnojmenné kapely, a žádné vylučování se nekonalo. Ve volném čase si paní místopředsedkyně prý může dělat, co chce. Třeba i chodit na party s neonácky. Nedávné zvolení Ivana Langera šéfem olomoucké organizace strany vedení nakonec zatrhlo a „Íčko“ zůstal jen řadovým členem. Ovšem už samotný fakt, že k tomu došlo, ukazuje, že po tlusté čáře za minulostí členská základna zrovna netouží. Alespoň tedy v jednom kraji ne.
Klaus mladší nekončí
Těžko odhadovat, jestli Klause vyloučení ze strany po výroku, v němž srovnával českou sněmovnu ve vztahu k EU k židovské samosprávě za druhé světové války, skutečně zaskočilo, anebo s ním dopředu počítal a bylo součástí jeho plánu. Jisté je jenom to, že v politice nekončí a spousta poslanců i řadových členů ODS k němu bude dál vzhlížet. Snaha bojovat proti multikulturalismu, genderismu, homosexualismu a „nesmyslům z Bruselu“ je ve straně silná. Naposledy se to ukázalo v kampani před komunálními volbami a nyní se to projevuje Zahradilovým úspěšným účinkováním v rámci Evropských konzervativců a reformistů.
ODS se pod Fialou snaží více profilovat důrazem na ekonomická témata jako strana malého kapitálu stojící proti tomu velkému, který v českém narativu reprezentuje Andrej Babiš a Agrofert. Jinými slovy: jako strana pro živnostníky a majitele malých firem. Václav Klaus mladší klade větší důraz na kulturní otázky a boj proti „neomarxismu“, což je dnes termín, pod nějž se vejde prakticky cokoli. Fialova ODS ale v tomto ohledu není s Klausem v zásadním rozporu, byť sám Fiala by možná raději vedl trošku jinou stranu.
Václava Klause mladšího se ODS nezbavila, když prohlásil, že by rád vystoupil z Evropské unie, ani když sdílel hoaxy, ale až po jeho nechutném a hlavně stupidním přirovnání znevažujícím oběti holocaustu. Jeho vyloučení tak nesvědčí o liberálním obratu ve straně, ale jen o tom, že v sobě vedení našlo zbytky dobrého vkusu.
Autor je redaktor Alarmu.
