Světová zdravotnická organizace (WHO) vydala dvojici vědeckých zpráv popisujících dopady znečištění životního prostředí a změny klimatu na životy dětí po celém světě. Vyplývá z nich, že až 1,7 milionu dětí ve věku do pěti let zahyne ročně na následky environmentálních rizik, jako je špatná kvalita vody, emise v ovzduší nebo nedostupnost hygieny. Tyto faktory se významně podílejí na propuknutí a šíření pro mladé organismy potenciálně fatálních onemocnění, mezi které patří malárie, zápal plic nebo průjem. Špatný stav životního prostředí je také příčinou vzniku chronických respiračních onemocnění v předškolním věku. Do dospělosti si navíc děti vystavené rizikovému prostředí odnášejí zvýšenou pravděpodobnost výskytu rakoviny, infarktů a srdečních onemocnění.
Staré mobilní telefony a počítače shromažďované na skládkách postupně uvolňují do prostředí toxiny, jež mohou mít za následek psychické i fyziologické poruchy jako ADHD, nemoci plic a rakovinu.
Absolutní čísla rozhodně nejsou potěšující. V prvních měsících života umírá na důsledky environmentální degradace až 270 000 dětí ročně, přičemž jde často o předčasně narozené děti, jež byly negativním faktorům (například špatné kvalitě vody a ovzduší) vystaveny již v těle matky. Až 200 000 dětí ve věku do pěti let ročně zahyne kvůli nedostatečným opatřením proti šíření malárie, dalších 200 000 mají na svědomí zranění zapříčiněná nekvalitní infrastrukturou a otravy toxickými látkami. Průjmy způsobené špatnou vodou a nehygienickým prostředím zabijí dalších až 361 000 dětí a nejzávažnější škodlivé dopady – infekce dýchacích cest v důsledku znečištění ovzduší – vezmou ročně život více než půl milionu dětí.
Ke zmíněným negativním faktorům je nutné přidat i další, které se naplno projeví až v budoucnu. Patří mezi ně zejména důsledky klimatické změny nebo rizika spojená s produkcí elektronického odpadu. Staré mobilní telefony a počítače shromažďované na skládkách postupně uvolňují do prostředí toxiny, jež mohou mít za následek psychické i fyziologické poruchy jako ADHD, nemoci plic a rakovinu. Toxické látky se do dětských těl dostávají i vlivem nadužívání pesticidů v agroprůmyslu. Mnohé nátěry stále obsahují příměsi olova, které poškozuje vývoj mozkových funkcí dítěte. Klimatická změna způsobuje i zvyšování podílu pylu v ovzduší, což vede k rozšíření astmatických onemocnění. Astmatem podle zprávy WHO trpí 11–14 % dětí v předškolním věku a téměř u poloviny z nich je tato nemoc způsobena přímo nízkou kvalitou životního prostředí. Emise v ovzduší navíc projevy astmatu u dětí jen dále zhoršují.
Nejen podle názoru WHO je možné všem těmto úmrtím předcházet jedině plošnou redukcí skleníkových emisí a jiných toxických látek v ovzduší, drastickou redukcí produkce nebezpečného průmyslového odpadu a omezením užívání pesticidů v zemědělství, solidární bytovou politikou, environmentálně uvědomělým městským plánováním nebo podporou veřejné dopravy.