Československo nás zřejmě předurčuje k tomu, že jsme jako Češi a Slováci dějinami tak trochu vábeni k různým srovnáváním, jako by se vývoj jedné země varioval tou druhou. Trochu jsme se tomu neubránili ani v TL;DR, kdy jsme konstatovali, že typ výsostně artové prózy, kterou Katarína Kucbelová svým dílem představuje, se u nás už vlastně nepíše.
Sama Modrosleposť, novinka oceňované básnířky a prozaičky, pak také nese ne úplně zanedbatelnou československou stopu. Což ovšem neznamená, že v jiných rovinách textu by se český čtenář měl ztratit. Naopak, Kucbelová v Modrosleposti rozvíjí množství globálních či univerzálních témat, která známe z české a světové prózy – kdy směřuje pozornost na podivíny, ženy nebo zvířata a jejich jedinečné schopnosti.
Tipy:
