Minimálně od devadesátých let světové ekonomice dominují principy volného pohybu zboží a globalizace. Především po zvolení Donalda Trumpa prezidentem, ale i kvůli změnám v exportní politice Čínské lidové republiky se v posledních letech diskutuje, jestli náhodou tyto principy a hodnoty globalizace pomalu nenahrazuje nový řád světové ekonomiky, který je založený na ochraně vnitřních trhů a posilování domácí spotřeby. Právě těmto tématům se věnuje nejnovější díl podcastu Kolaps s politologem Danielem Šiterou z Ústavu mezinárodních vztahů. Daniel Šitera vystudoval globální studia na německé univerzitě v Lipsku a specializuje se na mezinárodní politickou ekonomii.
Svět v posledních letech postihlo hned několik zásadních otřesů – pandemie, inflace, krach dodavatelských řetězců, válka na Ukrajině. Jaký vliv mají na možnou proměnu globální ekonomiky?
Všechny tyto krize tu změnu urychlují. Pavel Barša před třemi lety říkal, že pandemie koronaviru jen urychluje změny, které už dávno probíhají. Urychlovala širší fenomén deglobalizace. To neznamená, že globalizace zmizí, ale aktuální situace donutila státy přemýšlet více o suverenitě, soběstačnosti. O tom, jestli budeme mít dostatek zdrojů, léků, jestli naše země není příliš závislá na čínských trzích a tak dále. To je základ té změny, ale ta změna je samozřejmě mnohem širší.
Zmiňovali jsme tady Trumpa a jeho zásadní vliv na proměnu globální ekonomiky. Stejně tak koronavirus. Ale co třeba ekonomická krize z let 2007 až 2008. Není ona tím skutečným důvodem?
Teď se v akademickém slovníku objevilo takové fancy slovo „polykrize“, kdy si všímáme, že se ty krize vrší na sebe. V těch desátých letech se tomu říkalo mnohonásobná krize Evropy. Byla tady krize demokratického řádu, ekonomická krize, dluhová krize, migrační krize, a tak nějak se doufalo, že to pomine.
Tak to se bohužel moc nepotvrdilo. Teď už tady nemáme polykrizi, ale megapolykrizi (smích).
Ano, ukazuje se, že ty krize se navzájem urychlují. Když se bavíme o Evropě, tak je důležité říct, že krize tu byly vždy, ale projevovalo se to vždy někde jinde, mimo Evropu. Krize se nyní dostávají do samotného centra, a to je signálem, že stávající řád je v ohrožení. Evropa a Spojené státy byly v minulosti v tom nejhorším smyslu schopné problémy a krize geograficky odsunout někam jinam. Nebo se jim dařilo kupovat si čas a problémy neřešit – typicky u klimatické krize. Teď zažíváme, že důsledky těch krizí přicházejí do Evropy, Spojených států a my už nejsme schopní je někam odtlačit. Negativní důsledky globalizace se nám teď vrací přímo před oči.
► Líbil se vám tento díl Kolapsu? Podpořte jeho vznik na Darujme.cz.
► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na [email protected].